Loading color scheme

Josef Alois Novotný (dle textu lidových loutkářů): POSVÍCENÍ V HUDLICÍCH A V PRAZE

úprava a dramaturgie: P. Vašíček
režie: T. Dvořák
výprava: I. Nesveda
hudba: V. Čada

premiéra: 4. 10. 1991

Vlastenecký i plebejsky humorný „parádní kus“ českých lidových loutkářů o knížeti Oldřichovi, který – poté co zabloudil – najde útočiště u prostého uhlíře Matěje a jeho ženy Anky. Hra byla inscenována v adekvátním stylu – s Nesvedovými řezbovanými marionetami na drátě (jako kuriozitu uveďme marionetu, která sama hraje se dvěma maňásky). Pravděpodobným autorem hry byl učitel Prokop Konopásek, kantor z Olešné u Rakovníka a současník Matěje Kopeckého. Počet repríz tohoto jeho nejúspěšnějšího kusu jistě přesáhl hranici 100 000 a hra byla hrána v nejrůznějších variantách a pod různými názvy. Jako základ pro inscenaci posloužila verze, kterou v r. 1965 pořídil scénárista J. A. Novotný a jež byla poté upravena a doplněna z variant kočovných loutkářů J. Karfiola, R. Kaizra a F. Maiznera.

„Během práce nad texty jsem stále víc a víc vychutnával všecky složky, které jsou erbovními barvami dávné primitivní pimprláčtiny… Především dikce! Šťavnatost mluvy, její jadrnost i zdobnost, v níž je hloubka životního názoru vážného i humorného. Potom ostré dramatické vazby, jednoduchá gruntovní charakteristika postav, pevně vkládané epizody, spádné střídání drastiky s komikou, přímočaré pointy – jaká rozkoš pro herce a publikum…!“

Díky závěrečné písni, jíž textem opatřila Blanka Josephová-Luňáková, byla téměř tři století stará hra zasazena do dobového kontextu polistopadových událostí.  

We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.