Moliére: LÉKAŘEM PROTI SVÉ VŮLI
překlad: H. Jelínek
úprava a dramaturgie: A. Vášová
režie: T. Dvořák
výprava: I. Nesveda
dramaturgie: P. Kosová
premiéra: 10. 5. 2016
Jedna z méně známých her klasika francouzské i světové komedie Jeana-Baptista Poquelina – Moliéra z roku 1666, jež náleží do té linie jeho her, v níž tvrdě vystupoval proti šarlatánským a vydřidušským lékařům a mastičkářům právě tak jako proti hypochondrům. Její první český překlad vyšel pod názvem „Bezděčný lékař“ v Hradci Králové už roku 1825. V této poněkud bláznivé komedii (inspirované „komedií dell’arte“) se omylem stává lékařem drvoštěp Sganarelle (postava, která vystupuje ve více Moliérových hrách a jíž autor sám rád hrával). Své „zázračné“ schopnosti je nucen prezentovat v domě boháče Geronta, který doufá, že konečně vyléčí jeho „oněmělou“ dceru Lucindu, jež se tímto způsobem pokouší řešit svůj problém s nechtěnými vdavkami (sňatek pro peníze bez lásky je dalším tématem hry). Po sérii nedorozumění, převleků a zmatků, během nichž Sganarelle málem skončí na šibenici, nakonec vše dobře dopadne! Čeští loutkáři si Moliérova textu všimli poprvé už v roce 1930, kdy ho pod názvem „Lékařem snadno a rychle“ uvedlo vinohradské Loutkové divadlo Umělecké výchovy coby maňáskovou komedii. A další loutková zpracování následovala. Z nich ještě připomeňme inscenaci studijní scény loutkářské katedry DAMU z roku 1957, v níž se jako inscenátor a výtvarník poprvé představil posluchač III. ročníku (a dnes světoznámý filmař) Jan Švankmajer. Pro Divadlo ALFA hru výrazně a citlivě upravila A. Vášová a jazyk uzpůsobila cítění dnešních mladých diváků. V inscenaci ALFY postavy hry hráli střídavě herci v bohatých, výrazně barevných dobových kostýmech i jejich identické loutky (marionety), a to na jednoduché, univerzální jednobarevné scéně, na níž se vešla ještě i obdobně kostýmovaná živá kapela - to vše podle návrhu Ivana Nesvedy.